Mont-Saint-Michel

 Le Mont-Saint-Michel (vyslov mon sen mišel), česky Hora sv. Michaela, je žulový, 80 metrů vysoký, přílivový ostrov (resp. poloostrov – s pevninou je od r. 1879 spojen náspem) v severozápadní Francii ve stejnojmenném zálivu u pobřeží Normandie. Rozdíl výšky mořské hladiny při přílivu a odlivu je cca 15 m (nejvíce v Evropě), takže buď je „hora“ obklopena tekutými písky nebo „plave v moři“. Odlivem se obnažuje mořské dno do vzdálenosti 10–15 km od pobřeží. Naleznete zde četné historické památky (klášterní kostel z 11.–16. stol., gotické klášterní budovy, opevnění z 13.–15. stol.). Ostrov, záliv i klášter jsou od roku 1979 zapsány na Seznamu světového dědictví UNESCO.

Historie

Jakožto výrazná krajinná dominanta byl ostrov znám už Keltům (v jejich mytologii byla hora jedním z mořských hrobů, kam odcházely duše zemřelých). Podle legendy se roku 708 sv. Aubertovi, biskupu v nedalekém Avranches, zjevil archanděl Michael a přikázal mu, aby zde postavil modlitební kapli, což – po určitém odporu – v následujícím roce udělal. V roce 966 daroval Richard I., vévoda z Normandie, kapli benediktinům, kteří tu založili opatství, významné poutní místo a jedno ze vzdělanostních center západní Evropy. Od 11. století sloužila hora též jako pevnost pro vojáky, kteří měli být k dispozici opatství a králi. Na počátku 15. století, v době stoleté války mezi Anglií a Francií, se Angličané snažili třikrát dobýt M.S.M. – nepovedlo se. I přesto ale klášter začal mocensky a finančně upadat; velkou ránu jeho duchovnímu vlivu pak zasadila reformace. V časech francouzské revoluce bylo opatství M.S.M. zrušeno a stalo se vězením. To stát zrušil roku 1863 a o 11 let později (na nátlak kulturní veřejnosti) byla hora prohlášena za národní památku. Až v roce 1966 bylo opatství symbolicky navráceno benediktinům u příležitosti oslav tisíciletého výročí vzniku.